Jak mu to říct

4. září 2011 v 20:23 | Joli
Název: Jak mu to říct?
Autor: Joli
Překladatel: -
Seriál: StarGate SG-1
Žánr: romance
Páry: Sam/Jack
Věk: neomezeno
Délka: jednorázovka
Osa: nezařazeno
Stav: dokončené
Synopse: Sam něco ví a přemýšlí, jak to říct Jackovi.


Seděla na židli v předpokoji ošetřovny a čekala. Nervozita z ní jen čišela. V ruce žmoulala čistý kapesník, nepatrně podupávala nohou - snad si to ani neuvědomovala, že to dělá. To čekání ji zabíjelo. Nutně potřebovala znát informace. Vědět, na čem je. Vadilo jí, když neměla ve věcech jasno. Když neměla vše pod kontrolou.
Snad po tisící během posledních pěti minut upřela svůj pohled na hodiny, které visely nade dveřmi. Nikdy v životě se jí tak markantně nezdálo, že se čas vleče, tak jako teď. Připadalo jí to jako věčnost - těch pár minut, co byla doktorka pryč a dělala test.
"Tak kde sakra je?" položila si mladá vědkyně v duchu otázku. Odpověď ale nikde. A doktorka stále nepřicházela. Sam měla dojem, že se jí snad nikdy nedočká, jak byla netrpělivá.
Přečkala několik dalších dlouhých minut, když náhle do místnosti vplula brunetka v lékařském plášti. Ve tváři měla neurčitý výraz a Sam tak nedokázala odhadnout, na čem je. Budou výsledky pozitivní? Negativní? Těžko říct.
"Tak co?" vyhrla Sam ze sebe rychle. Doktorka se ani nestačila posadit za svůj stůl, když Sam pokračovala. "No tak, Janet, nenapínej mě už!! Potřebuju to nutně vědět," žadonila a doufala, že doktorka na sebe nenechá dlouho čekat a kýžený výsledek jí konečně řekne.
"Podle všeho jsi těhotná, Sam," odpověděla nakonec Janet a nepřestávala se dívat upřeně do složky, kterou si s sebou přinesla.
"To jako opravdu?" zeptala se Sam, aby se ujistila, že slyšela dobře.
"To jako opravdu," přitakala Fraiserová s úsměvem. "Moc ti gratuluju, jsi ve druhém měsíci."

Sam ji však už v tu chvíli neposlouchala. Nepřítomně hleděla před sebe a v hlavě jí pořád zněla ta slova, co před chvíli zazněla. "Jsi těhotná!" … "Jsi těhotná!" … "Jsi těhotná!"

"Sam?" vytrhla ji ze zasnění doktorčin hlas.
"Ano?"
"Už víš, jak to řekneš Jackovi?" zeptala se Janet. Sam se zarazila. No, tak na tohle jsem opravdu nepomyslela, uvědomila si.

"Ještě ne," odpověděla nakonec a vstala. U dveří se zastavila a obrátila se na doktorku. "Děkuju," usmála se na ni, a poté odešla. Jak mu to jen řeknu?? honilo se jí hlavou. Jak mu to říct?? Tahle otázka se jí neustále vracela. Pořád a pořád dokola.

Sam dokonale přestala vnímat své okolí. S bezduchým výrazem ve tváři upřeným před sebe kráčela chodbou a nevšímala si shonu, který kolem ní panoval. Pro ni teď byla důležitější naprosto jiná věc. Zabočila do vedlejšího koridoru a prudce do někoho vrazila. Omylem. Jakmile se trochu vzpamatovala, konečně se podívala do tváře toho chudáka, kterému při srážce málem nechtěně zlomila nos.
"Jacku?" vyjekla překvapeně. "To jsi ty? Já... já... omlouvám se, nechtěla jsem..."
"Sam, děje se něco?" zeptal se Jack drže se stále za bolavý nos, když si všiml, že je Sam nějaká vykolejená.
"Musím ti něco říct. O samotě," odpověděla Sam nakonec. Věděla, že nemá cenu kolem toho chodit jak okolo horké kaše. Žádné cavyky.... žádné odkládání. Přijala vděčně Jackovo rámě a zamířila si to s ním do jeho pracovny, kde se mu chystala říct o dítěti. O jeho dítěti.

THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šílenej | Web | 8. září 2011 v 11:40 | Reagovat

no kruci! tohle je konec? fňuk, ale jinak to byl slušnej nervák! aspoň teda pro ni :D

2 Joli (admin) | E-mail | 8. září 2011 v 12:41 | Reagovat

:-D Já jsem na takové konce děsná, vím to. Ráda nechávám otevřené konce - ať si to lidi domyslí sami, jak na to Jack asi reagoval. 8-) A ano, povídka byla zaměřena na nervák, co Sam zažívala, tak snad se mi to podařilo popsat dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama